Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení majetkových sporů, jehož základní úprava je obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., v platném znění, o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Prostřednictvím rozhodčího řízení lze rozhodovat veškeré spory majetkové povahy, k jejichž projednání by byl jinak příslušný obecný soud. Je-li dána pravomoc rozhodce, je obecný soud z rozhodování sporu, resp. sporů, na které se rozhodčí doložka nebo rozhodčí smlouva vztahuje, vyloučen.

Viktor Švantner, advokát je od 20. října 2014 zapsán v seznamů rozhodců pod č. 557 vedeným Ministerstvem spravedlnosti ČR a je oprávněn rozhodovat rovněž spory ze spotřebitelských smluv.

Důvody pro řešení a rozhodování sporů v rozhodčím řízení jsou především:

• jednoinstančnost řízení, kdy vydáním rozhodčího nálezu (obdoba rozsudku v řízení před obecnými soudy) a jeho doručením stranám sporu nabývá rozhodnutí právní moci a je soudně vykonatelné, proti rozhodčímu nálezu není přípustné odvolání a nález může být zrušen obecným soudem pouze na základě podaného návrhu na zrušení účastníkem sporu a jen z důvodů v zákoně taxativně vymezených, přičemž rozhodčí nález má stejné právní účinky jako rozsudek vydaný obecným soudem, zejména může v případě potřeby sloužit jako exekuční titul,
• rychlost a neformálnost řízení přispívá k tomu, že v rozhodčím řízení je možné vydat nález ve složitějších případech po několika měsících, v jednodušších i v několika týdnech od podání žaloby, zatímco řízení před obecnými soudy trvá často dlouhá léta,
• úspornost rozhodčího řízení spočívá s nižších vstupních nákladech na vyvolání řízení oproti standartnímu soudnímu procesu.
• široká vykonatelnost rozhodčích nálezů zajišťuje nucený výkon rozhodnutí (exekuci) na návrh oprávněného nejen v České republice, ale na základě mnohostranných mezinárodních smluv prakticky po celém světě (v současné době ve více než 130 státech),
• neveřejnost řízení poskytuje záruku utajení skutečností, které jsou předmětem sporu. Povinnost mlčenlivosti rozhodců je zaručena zákonem, případně také rozhodčím řádem rozhodčího soudu. Pro strany sporu má neveřejnost rozhodčího řízení význam zejména tam, kde jsou předmětem sporu informace, které mohou být obchodním tajemstvím stran. Právě neveřejností rozhodčího řízení je zaručena nemožnost zneužití takových informací třetími stranami.